Moje výstavní kariéra:

no tady v tý sekci toho zase tolik nenajdete, jsem zrozená k mazlení, chození na vycházky, zlobení páníčků....ne pro výstavy...

Ale 16. listopadu 2008 jsme s páníčkama jeli do Prahy do PVA Letňany na Mezinárodní výstavu psů. No musim Vám říct, tolik psů pohromadě jsem v životě neviděla... Den předtím mě páníčkové vykoupali, asi abych nesmrděla a nebyla celá žlutá od písku, který tolik miluju. Ve vaně jsem se ani neotočila, a moc se mi tam nelíbilo, ale pak jsem voňavá zalehla do pelíšku a vylezla až ráno, když mě vzbudili a vyjeli jsme směr Letňany.

Když jsme dojeli na místo, páníček mi z auta donesl pelíšek a pak už jsme se tam povětšinu času jen povalovali na pelíšku. Všichni tři :) Byla se tam za mnou podívat i kamarádka Sára, která v jiné hale taky čekala na výsledky toho jak vypadá... a taky se pak za mnou přijel podívat kamadád Hugo z Kutrovic.Všichni nás dávaj pořád dohromady, prý by to byl ženich akorát pro mě.


 Na řadu jsme přišli až někdy před polednem ,to už jsem byla docela otrávená. Probíhalo to tak, že páníček mě měl na vodítku a šel do takové ohrady, kde bylo pár lidí a všichni na mě čučeli. Jeden pán, ten se jmenoval Vladimír Adlt, mi dokonce koukal do pusy a šahal na mě. No moc se mi to nelíbilo,ale co se dá dělat. Asi to byla nutnost.
Pak jsem s páníčkem oběhla tu ohradu a chvíli jsem tam musela stát. To bylo všechno.

    

Cestou domů jsme byli všichni tři spokojený, páníčkové za to jak jsem dopadla a že jsem tam neudělala ostudu a já za to, že to mám za sebou.



Moje druhá výstava......

Už v únoru mě panička přihlásila na mou druhou výstavu. Protože to máme nejblíž do Prahy, tak mě přihlásila opět do Letňan na Mezinárodní výstavu,  která se konala v sobotu a neděli 2. a 3. května 2009. My jeli až v neděli, hned brzo ráno jsme vstali a vyrazili směr Letňany. Už jsem tak nějak tušila co se bude dít, protože už v autě jsem viděla ten mumraj okolo hal, tolik pejsků co tam zase bylo. Nastěhovali jsme můj mega pelech do haly a čekali....jako loni. Musíme tam být už od rána,ale pak jen čekáme a čekáme....  

 O něco později tam přijela i kamarádka Bára s páníčkem.
Tak jsme s nima chvilku byli venku, kde bylo tepleji než vevnitř v hale. Bára byla na výstavě poprvé, ale vůbec nebyla nervozní :) Já teda už taky ne, protože jsem věděla co mě čeká.


V kruhu nás bylo šest modrých dogích holek. Včetně mě a Báry. Oproti loňský výstavě byl ted ten kruh hodně maličkej a tak jsme tam byly namačkaný jako sardinky. Okolo nás pořád chodil pan doktor Čelakovský, toho jsem viděla poprvé a řeknu Vám, no moc mě nezaujal. Když jsme stály v řadě, tak po každé chtěl vidět zuby a to byl můj kámen úrazu. Prostě mi ten chlap nebyl sympatický, tak jsem mu je nechtěla ukázat. Páníček mě přemlouval, ale já se šprajcla a ne a ne ......Tak mě pan posuzovatel poslal vedle, at si prej odpočinu. Mezitím se podíval na ostatní a pak se ke mě zase vrátil s tím, že ty zuby prostě chce vidět. No tak jsem si sedla, a fakt nerada mu je ukázala......

Pak jsme udělali pár koleček....pak jsme zase dlouho stáli....pan posuzovatel postupně fenky vyřazoval až jsem tam zůstala jen já a Bardotka (hele, už to jméno značí, že bude trochu namyšlená, pořád se tam předváděla...asi má víc zkušeností s výstavama, tak si o sobě trochu myslela :) no a páníček pořád nevěděl, jak to dopadne...když jsme tam zbyly už jen my dvě, tak jestli vyhrajem nebo nevyhrajem...nakonec nás ohodnotil jako V2. Bardotka vyhrála. No co, i tak to bylo dobrý si myslim.....
Odpo jsme jeli domu a já byla zase z toho celýho dne unavená, ale šťastná, že mě páníčkové pochválili........

Další výstavy zatím neplánujeme......ale určitě ještě nějakou podnikneme...





V sobotu 27. listopadu 2010 jsme s paničkou a páníčkem vyjeli brzo ráno směrem do Mladé Boleslavi. Probíhala tam BONITACE německých dog. Nevěděla jsem oč jde,ale v podstatě jde o takovou výstavu, která je prej hodně důležitá a podle který se pak rozhodne jestli moje štěňátka budou stejně vyšlechtěný jako já.. :) Bonitace se zúčastnilo celkem 15 německých dog, my přijeli aktivně jako první, tak jsme šli i mezi prvníma na řadu. Posuzoval mě pan Hodan a byl u toho i pan Adlt. To jsou takový dva hodný strejdové, který měli posoudit, jestli mě uchovní. A po zkoumání všeho možnýho na mě mě uchovnili, takže: výcuc ze zápisu z bonitace:

 

Mladá Boleslav - 2010-11-27

 

Chovná – 80cm – Hodan   

1-4, 2-3, 3-3, 19-2, 23-3, 24-4, 30-4, 31-3, 46-1, 47-1, 76-2

 

Jestli nerozumíte co všechna ta čísla znamenají, tak si z toho hlavu nedělejte, já sama nevím oč jde,ale panička s páníčkem se radovali a tak to asi je všechno v pořádku. důležité je tam to slovo CHOVNÁ........takže když si najdu ženicha a budu s ním chtít mít štěňátka, tak budou s průkazem původu stejně tak jako já, a jako moje maminka a babička a prababička.................